S demokracií jsme my všichni občané dostali
úžasné právo – volit. Víme však opravdu,
jak se naše hlasování promítá do výsledku voleb?

Volíme do pěti různých institucí a navíc ještě prezidenta. Pokaždé máme ve schránce volební lístky, jdeme do volební místnosti a za plentu… To se nemění. Ale podoba volebních lístků, výběr kandidátů a způsob propočtů volebních a tzv. preferenčních hlasů mají každé volby unikátní.

V komunálních volbách dostaneme místo sady hlasovacích lístků jednu velkou hlasovací „plachtu“, na které jsou všechny volební sestavy uvedené vedle sebe,… (někdy bohužel také na druhé straně listu, což komplikuje celkovou přehlednost). A volič vezme do ruky tužku a začne… křížkovat. Víte ale, jak se vaše volba promítne do volebních výsledků?

Z mnoha zkušeností a diskusí s občany víme, že jen málokdo má představu o tom, jak to doopravdy funguje. Vnímáme proto jako dobré a potřebné přiblížit nejen mechanismus samotného hlasování, ale především logiku propočtů, podle které se volba zastupitelstva řídí.

Hlasování v těchto volbách je jednoduché, každý volič má v Berouně k dispozici 21 hlasů, protože si volíme 21 členů městského zastupitelstva. Ty může využít třemi způsoby:

1.
zakřížkuje vybranou volební sestavu, které věří a tím ji podpoří všemi 21 hlasy

2.
může rozdělit svých 21 hlasů mezi jednotlivé kandidáty z různých sestav

3.
zakřížkuje volební sestavu, které nejvíc věří, a vedle toho dá několik svých hlasů jednotlivým kandidátům z jiných sestav

Techniku voleb budete mít podrobně popsanou v průvodním návodu u hlasovacích lístků, co tam však nenajdete je popis toho, jak se s Vašimi hlasy následně bude počítat a jaký dopad může vaše volba reálně mít.

Zde je zapotřebí napsat několik podstatných informací:

Z výsledků berounských voleb za posledních 30 let je zřejmé, že žádná z vítězných formací dosud v komunálních volbách nezískala více jak sedm mandátů.

Všechny volební sestavy (strany, hnutí,….) jsou však volebním systémem nuceny napsat na kandidátní listinu tolik kandidátů, jako je počet volených zastupitelů. V případě, že by některá kandidátka nebyla úplná, neměla šanci tyto volby vyhrát, i kdyby získala největší počet hlasů. Proč? Protože hlas pro úplnou kandidátku znamená 21 hlasů pro tuto sestavu, kdežto ten samý hlas pro kandidátku o 16 kandidátech sníží automaticky váhu tohoto hlasu o téměř 24%!

Co z této skutečnosti plyne? Každá sestava má na předních místech kandidátky ty lidi, kteří jsou připraveni věnovat městu svůj čas a práci navíc. Kandidáti, kteří se nechají napsat do druhé části kandidátky, jsou pak většinou ti, kteří těm „vepředu“ chtějí svým jménem a svojí záštitou pomoci ke zvolení

Bohužel se často stává, že volič na některém ze zadních míst kandidátky uvidí svého pana doktora, známou paní učitelku nebo oblíbeného umělce a bez zvážení smyslu této podpory, dají tomuto člověku svůj preferenční hlas.

Co se s tímto preferenčním hlasem pak stane? V prvé řadě se započítá do celkové sumy hlasů pro tu formaci, na které byla tato osoba uvedena. Prioritně tedy pomůže ke zvolení lídrovi této sestavy. Teprve ve chvíli, kdy se nějaké osobě shodne vícero voličů (přes 10% průměrného počtu hlasů odevzdaných pro příslušnou kandidátní listinu), může se stát, že se takový člověk nakonec do zastupitelstva přeci jen dostane. A nejen to! Pokud preferenčních hlasů dostane opravdu hodně, přeskočí ostatní kandidáty s jeho sestavy a někdy i samotného lídra. Bohužel v takových případech je výsledek volby většinou nepříliš prospěšný, protože velmi často se takto zvolení zastupitelé k pořádné práci ani nedostanou a dříve či později se mandátu zřeknou, protože na práci zastupitele prostě nemají čas. Se svým zvolením pro své reálné pracovní či rodinné vytížení nepočítali a svou kandidaturou chtěli podpořit ty, kteří se na práci zastupitele připravovali.

Zároveň je dobré vědět, že každá sestava vznikala na základě několikaměsíční přípravy, po kterou kandidáti společně diskutovali a tříbili své názory, ale i reálné možnosti svého zapojení do práce budoucího zastupitelstva. Pokud pak svými preferenčními hlasy lidé navolí zcela jinou sestavu, může se snadno stát, že tato sestava nebude příliš sehraná.

Dále je zapotřebí poukázat na skutečnost, že pokud zakřížkujete nějakou volební sestavu a vedle toho budete hojně používat preferenční hlasy, každý hlas, který přidělíte někomu mimo tuto kandidátku, bude z celkového počtu hlasů zvolené kandidátky odečten. Pokud tedy zatrhnete nějakou sestavu a vedle toho přidělíte 7 preferenčních hlasů, snížíte podporu původně vybrané sestavy o celou třetinu, což v konečném sčítání může znamenat, že nevyhraje a zároveň svými preferenčními hlasy často ani nezvolíte ty, které jste chtěli podpořit.

Co tedy doporučujeme?

  1. Rozhodně si vybrat tu volební sestavu, jejíž programové cíle jsou Vám nejblíže a které nejvíce důvěřujete, že bude schopna je naplňovat, a té dát svůj hlas jako celku.
  2. Chcete-li opravdu podpořit některého z kandidátů z jiné formace, je dobré si rozmyslet, zda takový preferenční hlas může reálně něčemu prospět a opravdu stojí za to, abyste kvůli němu oslabili svou hlavní volbu.
  3. Pokud váháte mezi dvěma sestavami a nevíte, pro kterou se rozhodnout, zkuste si říct, co vás k tomu vede. Pokud je to velmi podobný program, pak je na místě otázka reálných zkušeností s tím, jak tito kandidáti dosud pracovali, zda mají schopnost získat pro investiční projekty města potřebnou podporu na kraji, ministerstvech či v parlamentu. Pokud ale nenajdete důvod pro volbu jen jedné z nich a chtěli byste je podpořit rovným dílem, pak dejte své preferenční hlasy prvním deseti kandidátům z obou sestav a ten jednadvacátý hlas využijte jako bonus své volby.

Přejeme vám šťastnou volbu 🙂

© Společně pro Beroun | zásady ochrany osobních údajů | zásady cookies